Postup založení nadačního fondu Proces založení nadačního fondu v České republice zahrnuje několik kroků, které musí být provedeny v souladu s občanským zákoníkem (§ 394–401). Založení nadačního fondu je komplexní proces, který klade důraz na důkladnou přípravu. Klíčovým krokem je definování účelu fondu. Účel nadačního fondu může být veřejně prospěšný (např. podpora vzdělávání, kultury nebo charitativní činnost) nebo soukromý (např. ochrana rodinného majetku či podpora specifických rodinných členů). Pečlivé stanovení účelu je nezbytné, protože určuje, jak bude fond fungovat, jak bude spravován a jaké aktivity budou považovány za legitimní v rámci jeho činnosti. Dalším zásadním krokem je tvorba zakladatelské listiny, která je veřejná a slouží jako základní dokument upravující veškeré klíčové aspekty fungování fondu. Zakladatelská listina musí obsahovat název a sídlo fondu, popis účelu, seznam vloženého majetku a pravidla pro jeho správu. Rovněž stanovuje organizační strukturu fondu, včetně složení a pravomocí orgánů, jako je správní rada nebo revizor. Tato listina je nejen nezbytná pro zápis do veřejného rejstříku, ale také slouží jako základní rámec pro rozhodování a fungování fondu v budoucnu. Vedle zakladatelské listiny může být dle uvážení zakladatele vyhotoven také tzv. statut nadačního fondu. Tento nepovinný dokument může upravovat další podrobnosti fungování fondu, jako jsou specifické podmínky pro beneficienty, interní pravidla nebo rozšířené pravomoci orgánů. Po dokončení přípravných kroků je nutné podat návrh na zápis fondu do veřejného rejstříku, který spravují krajské soudy. Návrh musí být doplněn veškerou dokumentací, včetně ověřené zakladatelské listiny, dokladu o vložení majetku a informací o orgánech fondu. Zápis do rejstříku je klíčovým momentem, protože právě tímto krokem fond získává právní subjektivitu. Od této chvíle se stává samostatnou právnickou osobou, schopnou spravovat vyčleněný majetek a vykonávat svou činnost v souladu se stanovenými pravidly a účelem. Po zápisu do rejstříku fond zahajuje svou činnost, což zahrnuje správu majetku a plnění účelu definovaného v zakladatelské listině. Je povinen dodržovat pravidla vedení účetnictví a v případě veřejně prospěšných účelů může mít povinnost zveřejňovat výroční zprávy, aby zajistil transparentnost. Tímto způsobem nadační fond zajišťuje dlouhodobou a nezávislou správu vyčleněného majetku, což přináší výhody pro zakladatele, beneficienty a další zúčastněné strany. Pečlivá příprava při založení fondu je tedy nezbytná nejen pro právní náležitosti, ale i pro zajištění jeho efektivního fungování v budoucnu. 1. Rozhodnutí o účelu fondu Zakladatel musí jasně definovat účel fondu, který může být veřejně prospěšný nebo soukromý (např. podpora rodiny, vzdělání, charita). Účel musí být jednoznačný a specifický, protože se stává klíčovým rámcem pro správu a využití majetku fondu i pro jeho činnost do budoucna 2. Vytvoření zakladatelské listiny Zakladatelská listina je základní dokument, který upravuje minimálně: Název a sídlo fondu. Účel fondu. Výši a složení vloženého majetku. Pravidla pro správu a užití majetku fondu. Orgány fondu (např. správní rada, revizor) včetně popisu jejich funkce a povinností. Zakladatelem nadačního fondu může být fyzická nebo právnická osoba. Zakladatelská listina je veřejně dostupná a tvoří právní základ pro fungování nadačního fondu. Vedle zakladatelské listiny může fond zpracovat i statut, což je obvykle neveřejný dokument, který umožňuje upravit další aspekty fungování fondu, jako jsou konkrétní podmínky pro beneficienty nebo další pravidla správy. 3. Vložení základního majetku Nadační fond musí být při svém vzniku vybaven určitým majetkem, který je v zakladatelské listině přesně specifikován. Tento majetek může být peněžitý i nepeněžitý (např. nemovitosti, cenné papíry). Nepeněžitý majetek musí být odpovídajícím způsobem oceněn, což může přinášet administrativní náročnost. Zakladatelé proto mohou zvážit, zda část nepeněžitého majetku nevložit až po založení fondu, pokud to odpovídá účelu a pravidlům jeho správy. 4. Určení orgánů fondu Zakladatel stanoví orgány fondu, obvykle: Správní rada: Řídí fond a rozhoduje o jeho činnosti. Revizor nebo dozorčí rada: Kontroluje činnost fondu a správu majetku. Funkce těchto orgánů, jejich složení a pravomoci musí být podrobně popsány v zakladatelské listině. Zakladatel zároveň určuje počet členů správní rady, jejich způsob jmenování, odvolání a funkční období. Zakladatel může být členem správní rady, pokud je to stanoveno zakladatelskou listinou. Vedle povinných (mandatorních) orgánů může zakladatel vytvořit i nepovinné (fakultativní) orgány, jejichž funkce a pravomoci odpovídají specifickým potřebám fondu, například poradní výbor nebo etickou komisi. 5. Návrh na zápis do veřejného rejstříku Zakladatel podává návrh na zápis fondu do rejstříku nadačních fondů vedeného krajským soudem. K návrhu se přikládají: Zakladatelská listina (není nutné, aby byla vyhotovena formou notářského zápisu). Doklad o vložení základního majetku. Seznam členů orgánů fondu. K návrhu se přikládá dokument prokazující právní důvod užívání sídla (např. nájemní smlouva, smlouva o výpůjčce nebo souhlas vlastníka nemovitosti). 6. Zápis do veřejného rejstříku Po podání návrhu soud přezkoumá splnění všech náležitostí a zapíše fond do veřejného rejstříku. Zápisem fond oficiálně vzniká jako právnická osoba. 7. Zahájení činnosti Po zápisu do rejstříku může fond začít vykonávat činnost v souladu se svým účelem a pravidly stanovenými v zakladatelské listině. Nadační fond je povinen vést účetnictví a případně zveřejňovat výroční zprávu.